Nejčastější příčinou bolestí svalů jsou různá zranění, úrazy, natažení či natržení svalů během sportu, nejčastěji v důsledku jejich nadměrného zatěžování. Podívejme se na více informací o bolesti svalů, i na to, jakou zvolit vhodnou léčbu.
Odborně se bolesti svalů říká myalgie. Výraz vznikl ve starověkém Řecku a je odvozen od slova myos neboli sval a od slova algos neboli bolest. Celkem 87 % lidí má dokonce pocit, že má bolest negativní dopad na kvalitu jejich života. Bolesti svalů mohou omezovat schopnost volného pohybu. Téměř každého z nás čas od času bolí svaly, hůř se nám dělají každodenní činnosti, jako je obyčejné vstávání z postele i ze židle, chůze do schodů nebo třeba zvedání předmětů.
Příznaky bolesti svalů
Nejčastějšími příznaky poranění svalů je citlivost a bolestivost. Bolest se projevuje při pohybu a někdy i v klidu. Při poškození svalu může vzniknout následný zánět a pak způsobovat nejen bolest, ale i otok. Sval může být bolestivý nejen při pohybu, ale i při pouhém dotyku. Svaly nás mohou bolet nejen při zátěži, ale i během odpočinku. Bolest svalu může být mírná, nebo naopak silná, což způsobuje, že sval vůbec nemůžeme používat.
Příčiny bolesti svalů
Bolest svalů je nejčastěji způsobena jejich nadměrným zatěžováním nebo drobným zraněním. Objevuje se po náročném tréninku, zápase, dlouhé pěší túře nebo po pádu. Svaly nás mohou bolet také kvůli nadměrnému a dlouhodobému zatížení. Bolest svalů pak obvykle postihuje několik svalů nebo určitou část těla. Často je způsobena nadměrným zatížením nebo drobným poraněním, natažením či natržením svalů nebo vazů, které se mohou objevit třeba při nadměrném běhání. Bolest může nastat i v důsledku natažení nebo natržení svalů či vazů při zakopnutí nebo upadnutí.
Může být však způsobena i napětím a stresem, kdy jsou pak svaly ztuhlé a bolestivé. Při stresu máme pocit napětí, tělo produkuje hormony, ty zvyšují napětí svalů a citlivost na bolest. Záda nás pak více bolí po náročném dni v práci.
Příčinou bolesti svalů může být i nachlazení, viróza a chřipka. Bolesti přicházejí jako častý důsledek nachlazení. Bolesti svalů po celém těle přichází i s infekcí, jako je běžná viróza nebo bakteriální infekce.
Bolest svalů a specializovaná léčba
Bolest svalů velmi často za několik dnů přejde. Ke zmírnění se mohou užívat léky proti bolesti a protizánětlivé léky. Podávají se perorálně nebo se v podobě krémů či gelů aplikují na kůži. Pokud je bolest svalů dlouhodobá nebo velmi silná, je třeba navštívit lékaře. Lékař může poradit určité cviky pro rehabilitaci bolestivého svalu nebo svalů. V případě potřeby provede rentgenové vyšetření, magnetickou rezonanci či počítačovou tomografii, někdy i krevní testy. Je třeba zjistit přesnou příčinu bolestí.
Bolest a zánět
Zánět je přirozenou ochrannou reakcí těla na poranění. Dochází k němu v momentě, kdy bílé krvinky bojují, aby nás ochránily před infekcí bakteriemi nebo viry. Může se objevit i v případě zranění, zejména když si při sportu natáhnete nebo natrhnete sval. Pak přijde bolest, objeví se otok a zánět.
Akutní zánět je imunitní reakce, která obvykle trvá jen pár dní a přispívá tak k hojení. I když je často doprovázena nepříjemnými pocity, jakými jsou svědění nebo bolest, jde o hojivý proces. Zánět vzniká, jakmile se imunní systém snaží chránit naše orgány před infekcí a poškozením. Snaží se lokalizovat a odstranit poškozené tkáně, aby tělo mohlo začít regenerovat, hojit se a uzdravovat. Během zánětu se krevní cévy rozšiřují, aby se k poškozeným tkáním dostalo více krve. Právě proto je oblast zarudlá a horká.
Příznaky zánětu
- zarudnutí
- zvýšená teplota
- otok
- bolest
- zhoršení pohyblivosti nebo funkce postižené části těla
Některé záněty jsou jen mírné, postihují malou oblast a vyléčí se samy. Zánět se však může rozšířit, může být značně bolestivý a pak vyžaduje důslednou léčbu.
Diagnóza a léčba zánětu
Pokud je bolest silná nebo trvá déle než týden, je třeba se poradit s lékařem. Lékař provede krevní testy, rentgenové vyšetření, vyšetření pomocí magnetické rezonance nebo počítačové tomografie. Může doporučit vhodnou léčbu, jako je užívání nesteroidních protizánětlivých léků, které potlačují zánět a současně tiší bolest.
Cviky pro zmírnění bolesti zad
Nejčastěji jde o bolesti zad. Až 94 % lidí pociťuje bolest zad, zejména ve spodní části. Od bolesti zad uleví přiměřený pohyb, pomáhá bolest zvládnout a také jí předcházet. Je třeba vytrvat, zabránit pohybem zatuhnutí, posílit svaly a pomoci tak k hojení. Bolesti zad se můžete zbavit pomocí jemných pohybů a cvičení.
Chůze
Aerobní cvičení nízké intenzity, jako je chůze, pomáhá zmírnit bolesti zad, zejména dolní části. Můžete chodit pěšky do práce i z práce nebo na nákup. Chůze posiluje svaly, které udržují tělo vzpřímené. Navíc zlepšuje stabilitu páteře.
Přestávky během sezení
Dlouhé sezení zatěžuje bederní páteř a způsobuje bolest dolní části zad. Je třeba si dělat pravidelně přestávky, občas se projít a protáhnout. Protahovací cviky jsou velmi vhodné. Páteř je stavěna pro pohyb a při jeho omezení se může bolest zhoršovat.
Ohnutí v zádech
Lehněte si na záda a přitáhněte obě kolena k hrudníku. Pak předkloňte hlavu tak, abyste cítili mírné protažení na 20 až 30 sekund a 5x až 10x opakujte.
Přitahování kolene k hrudníku
Lehněte si na záda s pokrčenými koleny a chodidly na podlaze. Obě ruce dejte pod koleno jedné nohy a přitáhněte jej co nejblíže k hrudníku. Opět vydržte 20 až 30 sekund a 5x až 10x opakujte na obě nohy.
Plavání
Plavání pomáhá zmírnit bolesti zad a voda při něm nadnáší celé tělo. Je důležité dodržovat správnou techniku. Některé plavecké styly mohou zatěžovat krk a záda.
Posilování hlubokého svalstva
Posilování hlubokého svalstva v oblasti trupu, břicha, zad a pánve pomáhá zmírnit bolesti dolní části zad, zlepšit stabilitu a rovnováhu. Lehněte si na záda a hlavu si podložte. Ohněte nohy v kolenou, chodidla položte na zem v šířce boků, uvolněte svalstvo horní poloviny těla, předkloňte bradu a při výdechu stáhněte svalstvo v oblasti pánve a podbřišku. Vydržte 5 až 10 pomalých nádechů a 5x opakujte. Doporučuje se pilates, joga, kalentika a cvičení na míčích.