Zápal plic patří mezi zánětlivá onemocnění plicní tkáně a může být různého původu. Jaké má oboustranný zápal plic příznaky a je vůbec nakažlivý?
Co je zápal plic
Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plicní tkáně. Mohou ho způsobovat bakterie, viry, plísně, různé chemické látky i alergie.
Bakteriální zápal plic
Nejčastější zápal plic je bakteriální. Mezi bakterie, které ho způsobují, patří streptokoky, pneumokoky, hemofily, stafylokoky a mnoho dalších. Méně častá pneumonie je způsobena nitrobuněčnými bakteriemi, tedy chlamydiemi, rickettsiemi nebo mykoplazmaty.
Virový zápal plic
Virový zápal plic způsobuje nejčastěji chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus.
Další typy zápalu plic
U lidí s poškozenou imunitou mohou zápal plic způsobit i plísně. Může vzniknout následkem uzávěru některé průdušky vdechnutým cizím tělesem nebo vdechnutím chemických látek. Může vzniknout v důsledku alergické reakce, být vyvolán hlenem nebo nádorem.
Inkubační doba a doba infekčnosti
Inkubační doba se odvíjí od původce onemocnění. U bakteriální pneumonie je inkubační doba 1 až 3 dny a u virové pneumonie je to 4 až 6 dní. Chřipková pneumonie propukne 18 až 72 hodin po nakažení. Pacient je infekční zejména v období kašle a vykašlávání hlenů. Infekce se šíří vzduchem, tzv. kapénková infekce nebo dotykem rukou.
Jak poznat zápal plic
Projevy zápalu plic se liší v závislosti na původci onemocnění. Společné projevy:
- kašel
- zvýšená teplota až horečka
- bolest na hrudi
- obtížné dýchání
Příznaky virové infekce
Kašel je u virové infekce suchý a dráždivý provázený bolestí plic při kašli. Zvýšená teplota je spíše charakteristická pro virové onemocnění. U virové infekce se mohou projevovat i příznaky připomínající chřipku, jako je bolest kloubů a svalů, celková slabost a schvácenost, nevolnost až zvracení.
Příznaky bakteriální infekce
Při bakteriální infekci se později kašel mění na produktivní s hleny. Horečka je spíše charakteristická pro bakteriální onemocnění.
Možné komplikace
U neléčených pacientů může dojít k trvalému poškození plicní tkáně, snížení funkce plic, zhoršení původního onemocnění, přenosu infekce z plic do jiných částí těla, nejčastěji jsou to klouby a srdce. Nejohroženější jsou novorozenci, kojenci, senioři, nemocní dlouhodobě upoutaní na lůžko a lidé s oslabenou imunitou.
Zápal plic a léčba
Rentgen prokáže zánětlivé změny v plicní tkáni. Provádí se biochemické vyšetření moči i krve a fyzikální vyšetření poslechem a poklepem hrudníku, měření teploty a krevního tlaku. Léčba se odvíjí od původce nemoci, stavu a věku a přítomnosti dalších onemocnění. Většinou se podávají antibiotika z řady aminopenicilinů a cefalosporinů, účinnost se hodnotí po 3 až 4 dnech a po zjištění původce nemoci se dává erytromycin či tetracyklin, antivirotika či antimykotika.
Léčba průvodních symptomů
K léčbě suchého kašle se dávají antitussika, tedy léky proti suchému či dráždivému kašli. Na produktivní kašel s hleny se dávají expektorancia, tedy léky usnadňující vykašlávání. Na horečku léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů plic se dávají kortikoidy. Léčba trvá 2 až 3 týdny. Rekonvalescence může trvat i déle jak měsíc.
Babské rady
Kašli uleví i chladný a vlhký vzduch, proto více větrejte a v ložnici udržujte teplotu mezi 17 a 18 °C. Prospívají zábaly hrudníku s regeneračním bylinným krémem napomáhajícím odkašlávání, zvlhčování vzduchu a podložení hlavy. Nutné je dodržovat dostatečnou hygienu, klid na lůžku, jíst pestrou stravu bohatou na vitamíny a minerály, dostatečně pít, nepít alkohol a nekouřit. Vhodné jsou minerální vody a bylinné čaje podporující čistění dýchacích cest s jitrocelem, podbělem, slézem, lípou, proskurníkem a diviznou. Imunitní systém podpoří přípravky z echinacey, hlívy ústřičné a rakytníku, vitamín C, beta karoten a probiotika.