Naposledy aktualizováno 13.7.2022
Umělému sladidlu s názvem aspartam, často skrytém pod označením E951, hrozí po téměř 40 letech v Británii úplný zákaz. Podívejme se, jak toto patrně nejznámější umělé sladidlo na trhu tělu škodí a jaká zdravotní rizika může způsobovat.
Aspartam byl objeven v roce 1969. K potravinářskému využití byl schválen roku 1983 v USA. Je mnohem levnější a asi 200x sladší než cukr, téměř bez kalorií a nezpůsobuje zubní kazy ani cukrovku. Nachází se v široké škále potravin i doplňků stravy. Ačkoli dosud nebyla jeho škodlivost 100% prokázána, existuje mnoho důvodných podezření podložených studiemi o jeho škodlivosti působení na zdraví.
V čem škodí aspartam
Aspartam působí na chuťové pohárky výraznou sladkostí. Ve střevech se rozkládá na 3 složky: 50 % fenylalaninu, 40 % kyseliny asparagové a 10 % metanolu a složky se přenáší krví do celého těla. Velké potíže způsobuje hlavně v mozku. Methanol je problémem hlavně pro játra. Škodí však i jinak.
Aspartam pro a proti
Všechny 3 složky se přirozeně vyskytují i v některých potravinách. Methanol je zejména v citrusech. Mléko má v porovnání s nápoji s aspartamem 6x více fenylalaninu a 13x více kyseliny asparagové. V přirozené formě jsou však tyto 2 aminokyseliny vázány na protein a do těla se uvolňují postupně a pomaleji. Volné formy aminokyselin v aspartamu se uvolňují rychleji a ve velkých koncentracích.
Vliv aspartamu na mozek – migréna, zhoršená koncentrace i nespavost
V roce 2017 vyšel v Nutritional Neuroscience článek o aspartamu, kde se autoři opírají stovku vědeckých studií o vlivu aspartamu na mozek za posledních 30 let. Studie potvrzují negativní vliv na bolest hlavy, migrény, kognitivní funkce, koncentraci, proces učení, dlouhodobou paměť a zpracování informací. Proto by se mu měly vyhnout hlavně děti. Diskutují se i změny nálad, nespavost a záchvaty.
Vliv aspartamu na další orgány a jiné zdravotní problémy
Vědecký článek z roku 2017 s názvem Revisiting the safety of aspartame – Přehodnocení bezpečnosti aspartamu, uvádí další zdravotní rizika spojená s aspartamem. Kromě negativního vlivu na mozek a játra výzkumy naznačují, že aspartam postihuje i další orgány. Potvrzen byl vliv na ledviny, srdce, střevní mikroflóru a imunitní systém. Může způsobovat oxidační stres a vést k potížím až k selhání daného orgánu. Spojitost se vznikem rakoviny zatím prokázána nebyla.
Škodí i malé množství
Za přijatelný denní příjem se považuje 40 mg aspartamu na 1 kg hmotnosti. Při váze 60 kg byste museli denně vypít 6 l dietní koly nebo vyžvýkat 300 ks žvýkaček s aspartamem. Ten se však používá v mnoha potravinách a množství lehce přesáhnete. Byl schválen, ale stanovené doporučené množství nezaručuje jeho absolutní bezpečnost a podle studií i DDD může způsobovat zdravotní problémy.
Zvažuje se zákaz Aspartamu
Bezpečnost potravin v rámci EU schvaluje Evropský úřad pro bezpečnost potravin – EFSA, který se případnou škodlivostí aspartamu naposled zabýval v roce 2013. Po přezkoumání přišel s vyjádřením, že je aspartam i nadále bezpečný pro obecnou populaci včetně kojenců, dětí a těhotných žen. Mnoho vědců toto rozhodnutí kritizuje.
Británie zvažuje zákaz aspartamu
Britský expert na bezpečnost potravin, profesor Erik Millstone ze Sussexské univerzity tvrdí, že EFSA při rozhodnutí pochybila. V roce 2019 poskytl důkaz, že všech 73 studií prokazujících škodlivost aspartamu považovala za nespolehlivé. Jako důvěryhodné naopak považovala většinu ze studií, které žádnou škodlivost aspartamu neprokázaly. Nyní chce profesor Millstone prosadit, aby byl aspartam v Británii zakázán, neboť po vystoupení z EU už nepodléhá jejím úřadům.
Kupuji si pravidelně minerální vodu Prolinie Poděbradka jemně perlivá s příchutí limetky bez cukru. Po přečtení etikety na plastové láhvi a prostudování chemického složení obsahu nápoje, jsem usoudil, že bude lepší pít jen pivo, pramenitou vodu a červené víno.